Fakta o Kapverdách

Doprava na Kapverdách

Cestovní kanceláře směřují své lety převážně na ostrovy Sal a Boa Vista, pokud ale cestujete na vlastní pěst, není problém sehnat letenku ani na ostatní ostrovy. Kromě dvou (Brava a Santo Antão) fungují letiště na všech.

Mezi jednotlivými ostrovy se můžete přepravit buď letadlem jedné z lokálních leteckých společností nebo pomocí trajektu. Lety jsou podstatně dražší, ale zase se vám nestane, že by byly o hodiny zpožděné nebo došlo k jejich úplnému zrušení, což se u plaveb stává poměrně běžně. Na kratší vzdálenosti můžete využít i jachtu, katamarán nebo (pokud se nebojíte) si zaplatit rybářskou loď. Ostrovy jsou ale od sebe většinou vzdálené poměrně daleko a je rychlejší i jistější zvolit ověřený způsob dopravy.

Po ostrovech samotných se můžete pohybovat několika způsoby. Kromě pěších túr, které si užijete hlavně v horských oblastech západnějších ostrovů (Santo Antao, Sao Nicolau, Brava), máte možnost využít:

• taxi (poměrně drahé, ale dostanete se s nimi kdykoli kamkoli)
• aluguer (sběrný autobus, typický pro africké země - levnější, ale musíte čekat, než se naplní
• autobus (spolehlivější, ale i tady je třeba počítat s možnými zpožděními)

Jestli si chcete sami rozhodovat o tom, kdy a kam pojedete a jak dlouho se na daném místě zdržíte, využijte alternativních typů dopravy. Ve většině hotelů nebo v blízkých půjčovnách seženete:

• horské kolo
• čtyřkolku (quad)
• malý vůz (potřebujete mezinárodní řidičský průkaz, kreditní kartu a věk nad 21 let)
• pick up (potřebujete mezinárodní řidičský průkaz, kreditní kartu a věk nad 21 let)
• skútr

Pokud máte v plánu cestovat i do neprobádaných koutů ostrova, kde jsou spíše prašné a nezpevněné cesty, vyberte si vůz s náhonem 4 x 4. Na mnoha místech můžete zkusit štěstí i se stopováním. Kriminalita na ostrovech je nízká, takže se nemusíte bát. Pokud navíc dáte svému odvozci nějaké to escudo, zlobit se určitě nebude, ale svézt se tímhle způsobem můžete i úplně zadarmo.

Svátky a události na Kapverdách

Každý ostrov má svůj vlastní seznam svátků a slavností, který se odvíjí od jeho jedinečné historie. Slaví se svátky patronů ostrovů, výročí založení měst nebo třeba osamostatnění. Přesto najdete na všech ostrovech i společné svátky, které zpravidla souvisejí s křesťanským kalendářem a s historií Kapverd jako celku.

Těmi nejdůležitějšími jsou:

Zažít na Kapverdách třeba Vánoce nebo oslavu Silvestra je zážitek nejen proto, že tu panuje úplně jiné počasí než u nás, ale i kvůli atmosféře mezi lidmi. Pokud plánujete dovolenou na Kapverdách na poslední chvíli, využijte nabídku zájezdů last minute Kapverdy.

Důležitou součástí života Kapverďanů jsou také karnevaly, které se pořádají několikrát do roka. Ten největší se koná vždy na Velikonoce ve městě Mindelo na ostrově São Vicente a bývá označován za druhý největší karneval na světě hned po slavném Riu de Janeiru. Na většině ostrovů se především v průběhu léta koná také řada hudebních a divadelních festivalů, v zimě se tu zase pořádají závody v surfování a windsurfingu. Život se tu zkrátka nezastaví vůbec nikdy.

Měna a ceny na Kapverdách

Měnou užívanou na Kapverdských ostrovech je kapverdské escudo (ECV), které je pevně vázáno na euro v poměru 1EUR = 110 ECV. Na ostrovech Sal a Boa Vista je možné na řadě míst platit také eury nebo kartou (většinou VISA), ve větších hotelech mají k dispozici i vlastní směnárny či bankomat.

Orientační ceny:

Ceny na Kapverdských ostrovech nejsou v přepočtu tak vysoké, jak se obecně tvrdí, ačkoli se musí většina zboží dovážet z pevniny. Větší částky si připravte, pokud budete chtít poznávat ostrovy na vlastní pěst nebo si vyzkoušet potápění či další vodní sporty. Ani tyto ceny ale nejsou o moc vyšší než v zemích, jako je Egypt či Turecko. Největší položkou bývají pro cestovatele letenky mezi jednotlivými ostrovy. Pokud tedy nechcete strávit celou dovolenou na jednom ostrově, ale rádi byste toho z Kapverd poznali co nejvíc, připravte si kolem 100 eur za každou letenku nebo 30 euro za cestu lodí. Alternativou jsou fakultativní výlety pořádané cestovní kanceláří nebo hotelem, ty mají ale předem vybraný program i cíl.

Kapverdský Slovník

Na Kapverdách se kromě úřední portugalštiny domluvíte ve větších centrech i anglicky, španělsky, francouzsky nebo německy. Pokud ale chcete mít náskok a potěšit místní obyvatele znalostí jejich skutečného jazyka, tady je pár užitečných slovíček a frází v kreolštině.

Pokud se chcete dozvědět další slovíčka nebo mít k dispozici i základní přehled portugalských frází, stáhněte si zdarma našeho průvodce.

Lidé na Kapverdách

Většinu obyvatel Kapverdských ostrovů tvoří míšenci (71 %). Od černochů (28 %) je rozeznáte na první pohled nejen vzhledově, ale většinou i podle povolání a chování. Afričtí černoši (zejména Senegalci), kteří se sem stěhují za lepším životem, pracují často jako pomocné síly nebo pouliční prodavači, a tradiční přístup Kapverďanů “no stress” jim je stále ještě cizí. Zhruba jedno procento populace tvoří obyvatelé z Evropy, kteří si tu našli práci v cestovním ruchu nebo si postavili honosné sídlo na jedné z pláží. Celkově žije na Kapverdských ostrovech přes půl milionu lidí (520 000), jednou tolik jich v současnosti zůstává v zahraničí (převážně v USA), odkud posílají peníze chudým příbuzným, kteří zůstali doma.

Oficiálním jazykem na Kapverdských ostrovech je portugalština, ale místní se mezi sebou domlouvají zpravidla kreolštinou. Podoba tohoto jazyka se regionálně liší ostrov od ostrova, největší rozdíly jsou mezi severními a jižními ostrovy (barlaventská x sotaventská kreolština). Ve většinu hotelů a ve velkých městech se domluvíte i francouzsky, anglicky, španělsky nebo italsky.

Pokud jde o náboženství, převažují na ostrovech římští katolíci, najdete tu ale i malé komunity protestantů a necelá dvě procenta obyvatel vyznávají tradiční náboženství. Křesťanská víra tu je ovlivněna africkými kulty, což můžete pozorovat hlavně při nejrůznějších náboženských slavnostech. Lidé tu věří skutečně srdcem, nedělní bohoslužby bývají hojně navštěvované, plné zpěvu a radosti. Pokud budete mít možnost, určitě se zajděte na nějakou podívat.

Stejně pestrá jako složení obyvatel je i kapverdská kuchyně. Vychází především z ryb a plodů moře, které si můžete dopřát na všechny možné (i nemožné) způsoby. Většina potravin se musí na ostrovy dovážet z Evropy, suché klima zemědělství příliš nepřeje. Přesto tu seženete na zdejších polích vypěstované banány, papáju, sladké brambory, kukuřici a fazole, stejně jako kávu, víno nebo dokonce pivo z vlastní produkce. K největším ostrovním delikatesám patří grilovaný humr, čerstvý steak z tuňáka nebo chobotnice. Pokud máte odvahu, můžete vyzkoušet i guláš z mořských plodů. Vegetariáni budou mít v restauracích trochu omezený výběr, ale najdou se i podniky specializované přímo na ně a navíc, pokud přebývají v hotelu s all inclusive servisem, nemusí se bát, že by si z široké nabídky nevybrali. Pokud chcete ochutnat tradiční pokrmy, určitě nevynechte cachupu ( směs z vařené kukuřice, fazolí, bylinek, manioku a sladkých brambor, někdy doplněná kuřecím či jiným masem), čerstvý kozí sýr nebo sladkosti, které si můžete koupit od prodavačů na ulici. Jestli ale hledáte něco, co je pro Kapverdy opravdu typické, pak to není jídlo, ale pití - grogue. Tahle pálenka z cukrové třtiny se tu pije ve velkém a místní jsou na ni opravdu pyšní.

Historie Kapverd

Nejstarší z kapverdských ostrovů, Sal, vznikl před 15 miliony let. Postupně docházelo k erupcím dalších podmořských vulkánů, které vytvořily zbylé ostrovy. Nejmladší Fogo už je staré “jen” 100 tisíc let. Ačkoli na souostroví pravděpodobně na svých cestách narazili už féničtí obchodníci, oficiálně byly Kapverdské ostrovy objeveny až mezi lety 1455 až 1461. Největší zásluhu na tom mají janovský mořeplavec António de Noli a portugalský cestovatel Diogo Gomes, kteří objevili Santiago a jižní část souostroví, zatímco další námořní kapitán, Diogo Alfonso, přistál u břehů Sãnto Antãa, São Vicente a São Nicolau. Jméno Cape Verde (“Zelený mys”) dostaly ostrovy podle západního cípu Afriky, od kterého k nim vyrážela většina cestovatelů. Osidlování ostrovů začalo v roce 1462, kde se na Santiagu usadili první kolonizátoři z Portugalska, Španělska a Itálie.

V průběhu 16. století došlo na ostrovech k rychlému rozvoji a evropští obchodníci tu získali nemalé jmění, které pocházelo hlavně ze dvou zdrojů - zásobování připlouvajících lodí a obchodu s otroky. Kromě toho evropští usedlíci také pěstovali bavlnu, chovali dobytek a těžili sůl. Postupně začali na těžkou práci čím dál tím častěji využívat pracovní síly z Afriky, díky čemuž dnes na Kapverdách najdete nebývale pestrou směs obyvatel, převážně míšenců. Zlatý věk pro Kapverdy trval do konce 17. století. Potom přišla válka Španělska s Portugalskem, během které bylo mimo jiné vypleněno první evropské město vystavěné v tropickém pásu - Ribeira Grande na Santiagu. Další ránu pro kapverdské obchodníky znamenal konec obchodu s otroky v roce 1876.

Nejtěžší období přišlo na začátku 20. a 40. let 20. století. Kvůli dlouhodobým suchům vypukl hladomor, během kterého zemřely tisíce lidí a tisíce dalších hledaly záchranu v emigraci do Ameriky a na okolní ostrovy. V 50. a 60. letech doputovala na Kapverdy myšlenka nezávislosti, která už se pomalu rozvíjela po celém koloniálním světě. Vlastní nezávislost si Kapverďané vybojovali i s pomocí dalších afrických kolonií během deseti let bojů a 5. června 1975 byla vyhlášena Kapverdská republika. V prvních samostatných volbách zvítězila Strana za nezávislost Guiney a Kapverd, prvním prezidentem byl zvolen jeden z hlavních vůdců revoluce Aristides Pereira.

Kvůli oficiálnímu odtržení od Portugalska sice Kapverdská republika přišla o značné finanční výhody, plynoucí z tohoto svazku, ale mohla svou budoucnost dál orientovat tím směrem, kterým sama chtěla. Po období socialistické vlády přišla v 90. letech změna, která vedla ke zvýšení cizích investic a omezení veřejných výloh. Hlavní pozornost se nyní soustředí na turistický ruch, ze kterého plynou největší zisky.

Praktické informace o Kapverdách

S sebou:

Na dovolenou na Kapverdách si toho s sebou moc brát nemusíte, přesto byste neměli zapomenout na pár základních věcí.

• lehká bunda či svetr (zejména k večeru můžete cítit chladno kvůli větru od moře)
• opalovací krém (čím vyšší faktor, tím lépe, slunce tu pálí i přes mraky; SPF 50)
• klobouk (nebo jiná pokrývka hlavy)
• sluneční brýle (chrání oči před žárem i pískem)
• baterka (velké hotely jsou dostatečně energeticky zásobené, ale pokud se dostanete večer mimo ně, bude se vám vlastní zdroj světla hodit)
• cestovní doklady, doklady o zaplacení pojistného (kopii si pro větší jistotu můžete zaslat na email)

Elektřina:

Na Kapverdách funguje střídavý proud o napětí 220 V. Zásuvky jsou evropského typu, se dvěma kolíky (bez problémů byste tak měli zapojit nabíječku na telefon, elektrický holicí strojek a další zařízení). V malých městech někdy dochází k výpadkům elektrického proudu z důvodu omezených zdrojů. Velké hotely mají vlastní soukromé generátory, takže jako host většinou žádný problém nepostřehnete.

Spropitné:

Výše spropitného se pohybuje kolem 10 %. Pokud nechcete, nemusíte samozřejmě dávat nic, ale lidé v africké zemi (i když o něco bohatší než většina ostatních) spropitné vždy ocení - minimálně úsměvem a ještě vyšším nasazením v práci. Spropitné se poskytuje za všechny druhy služeb, ať už se jedná o kadeřníka, maséra, číšníka či nosiče zavazadel.

Telefon:

Pokud cestujete do turisticky navštěvované oblasti (Santa Maria na Salu, západní pobřeží Boa Visty…) neměli byste mít s roamingem svého operátora problém. Stačí se ale v rámci jednoho ostrova přesunout o několik kilometrů dále a můžete narazit na oblast zcela bez signálu - což ocení hlavně ti, kteří se chtějí na své dovolené odříznout od každodenních starostí.

Pokud si přesto budete potřebovat zavolat, ve většině měst najdete telefonní centra s budkami, kde provolaný čas zaplatíte až po ukončení hovoru. Využít můžete také telefony na poštách (ty jsou levnější), koupit si kartu na veřejné telefonní automaty nebo si obstarat SIM kartu jednoho z místních operátorů. Další možností je uskutečnit hovor z recepce hotelu (poměrně drahé) nebo využít “domácí centrály” vyrobené místními lidmi, odkud si zavoláte za nejpříznivější cenu.

Internet na Kapverdách:

V hotelech na Kapverdách zpravidla funguje wi-fi (zdarma či za poplatek), takže se můžete připojit ze svého telefonu nebo notebooku. Pokud nefunguje bezdrátová síť, nabízí většina hotelů vlastní počítače se zpoplatněným přístupem k internetu. Bezdrátová síť také funguje na většině veřejných míst ve velkých městech (náměstí, letiště, úřady…). Využít se dají také internetové kavárny, které jsou ve většině měst.

Otvírací doba:

Počítejte s tím, že v neděli a o státních svátcích je zavřeno všude. Část obchodů také zavírá v pátek brzy odpoledne a otvírá až v pondělí ráno. Otvírací doba obchodů se pohybuje zhruba od 8:00 do 12:00 a pak od 14:00 do 18:00. Banky zpravidla zavírají dříve (v 15:00), ale zase mají otevřeno i přes poledne. Restaurace fungují přibližně mezi 19:00 a 23:00.

Zdraví:

Před cestou na Kapverdy není třeba žádné speciální očkování. Nejpravděpodobnější riziko představují na Kapverdách “tři ú” - úpal, úžeh a úrazy. K těm dochází často při vyjížďkách na kole, při pěších túrách ale i při koupání na některých místech. Dávejte tedy pozor na cestu, mějte vhodné vybavení na sporty a informujte se u zaměstnanců hotelu nebo místních lidí na případná rizika. Potkat vás teoreticky mohou také střevní potíže, ale pokud se budete stravovat hlavně v hotelu, ovoce a zeleninu jíst pouze řádně omyté nebo oloupané a vyhnete se vodě z neověřených zdrojů (což tu díky dovozu není skoro žádná), neměli byste mít problémy. Nezapomeňte také před odletem uzavřít zdravotní pojištění na cestu do zahraničí. Sice si i tak budete muset léčebné výlohy platit na místě v hotovosti, ale po návratu vám je pojišťovna proplatí.

Rizika:

Kapverdy jsou obecně považovány za velice bezpečnou zemi. Nepanují tu žádné politické rozbroje ani tu nekvete organizovaný zločin. Pozor si dejte jen na kapesní zloděje, kteří se mohou pohybovat v oblasti s větší koncentrací lidí (Praia, Mindelo). Pokud se vydáte na Salu do oblasti Buracona, nenechávejte si cennosti v autě, mohli byste o ně přijít. Také se na odlehlých místech nezdržujte dlouho sami, i pro vlastní pocit je lepší cestovat s přáteli nebo si pořídit průvodce, který vás ostrovem provede. Největší jistotu budete mít, pokud využijete hotelový sejf (řada hotelů ho nabízí zcela zdarma) a cestovní doklady s případnými cennostmi uložíte do něj.

Kdy na Kapverdy?

Podmínky na Kapverdách se v závislosti na ročním období nemění tolik jako u nás, takže pokud si chcete hlavně užít příjemnou exotickou dovolenou v tropickém pásu, můžete vyrazit kdykoli. Přesto jsou určitá období pro některé aktivity vhodnější a pro jiné zase méně vhodná. Přehled těch nejčastějších aktivit a ideálních období najdete zde.

Pokud máte v úmyslu se na své dovolené na Kapverdách hlavně opalovat a relaxovat na pláži, můžete samozřejmě vyrazit kdykoli během roku. Výlety po zajímavostech jednotlivých ostrovů se dají také pořádat v jakémkoli měsíci. Jen je třeba počítat s tím, že v zimním období více fouká, v létě zase může drobně zapršet. Pro detailní přehled klimatických podmínek v jednotlivých měsících navštivte sekci Počasí.

Kultura na Kapverdách

V oblasti kultury je kapverdská produkce sice malá, ale kvalitní. Největší věhlas má tradiční hudba, která díky “bosonohé divě” Cesárii Evoře pronikla až do Evropy. S hudbou se na Kapverdách setkáte doslova na každém kroku. V restauracích, v kostelech, při procesích nebo jako součást animačních a kulturních programů mnoha hotelů. Tklivé tóny morny nebo divoké rytmy funany a tabanky vás uchvátí a nechají vás nahlédnout trochu hlouběji do zákoutí kapverdské duše. Pokud si chcete užít skutečně nefalšované ukázky kaverdského života a tradic, vydejte se na procesí nebo festival, kterých se každoročně pořádá celá řada. Jejich seznam s přesnými daty najdete v sekci Svátky a události.

Kromě hudby se mohou Kapverdy chlubit i zajímavou literární tradicí. Ta jde sice zpátky pouhých zhruba 150 let, kdy se začalo psát kromě portugalštiny také v kreolštině, ale i tak má rozhodně co nabídnout. Lidové příběhy, romány, ale i básně a lyrické texty pro tradiční mornu, to vše najdete v kapverdské literární produkci. Červenou nití všech těchto děl táhnoucí se celá desetiletí nazpět je touha emigrantů po ztracené vlasti a touha po úniku těch, kteří zůstali. Příběhy ze životů obyčejných Kapverďanů jsou poutavě popsány v knize Chiquinho od Baltasara Lopese a v poetickém díle Arquipelago od průkopníka tragického stylu Jorgeho Barbosy.

Zvyky a etiketa

O Kapverďanech se říká, že se v nich snoubí flegmatičnost Jihoameričanů a orientace na rodinné hodnoty, typická pro obyvatelé afrických zemí. Kapverdy mají kosmopolitní historii a můžete na nich pozorovat vlivy nejrůznějších kultur. Zde je pár praktických rad ohledně sociální interakce a jednání s místními lidmi.

Setkání: Přátelský pozdrav používaný mezi Kapverďany je “Oi”. Při formálnějších setkáních si muži tisknou ruce (někdy i po celou dobu rozhovoru), ženy se navíc kromě potřesení rukou ještě políbí na obě tváře. Často se užívají portugalské formy pozdravu “Bom dia” - Dobrý den, “Boa tarde” - Dobré odpoledne nebo “Boa noite” - Dobrý večer.

Syčení: Syčení je na Kapverdách častý způsob, jak na sebe upozornit. Pokud chce někdo získat vaši pozornost, nejspíš to udělá právě takto. Na Kapverdských ostrovech se tento způsob upoutání pozornosti nepovažuje za nezdvořilý.

Odmítnutí: Často se vám stane, že budete muset někoho odmítnout - pouliční prodavače, žebrající děti, nosiče zavazadel… Pokud nechcete, aby vás obtěžovali donekonečna, řekněte rázné “Nau”, zatřeste ukazováčkem a tvařte se nepřístupně. Zejména s pouličními prodavači se nepouštějte do hovoru a nenechte si od nich nic darovat - za podobné “dary” pak od vás často budou chtít nemalé peníze.

Charita: Pokud chcete prospět kapverdské ekonomice, vezměte s sebou na dovolenou pastelky, barevné papíry, výtvarné potřeby nebo sladkosti a věnujte je místním školám. Bude to o hodně přínosnější než obdarovávat žebrající děti na ulici, kterých se pak nebudete moct zbavit.

Fotografování: Chcete-li si pořídit fotografii místních obyvatel, nezapomeňte se jich před samotným focením zeptat. Většina už jich je na turisty s fotoaparáty zvyklá, ale jsou i takoví, kteří se fotit nechtějí a považují to za zásah do svého soukromí. Zejména děti vám ale zapózují rády a pokud jim navíc za jejich ochotu podstrčíte nějakou sladkost nebo malý peníz, předvedou vám ty nejzářivější úsměvy.

Nakupování: Na Kapverdských ostrovech můžete nakupovat na mnoha místech - na tržištích, v kamenných obchodech, v hotelech nebo třeba u pouličních prodavačů. Poslední varianta se sice může zdát nejjednodušší, protože obchodník přijde sám za vámi, ale takto nabízené zboží bývá často předražené a prodavači neodbytní. Pokud opravdu nemáte o nabízené věci zájem a nechcete, aby vás neúnavný prodavač sledoval kam se hnete, řekněte jasné ne a nenavazujte žádnou další konverzaci. Když neúspěšný prodavač zjistí, že si od něj nic nekoupíte, brzy se vydá hledat další oběť.

Najímání průvodců: Jestliže se nevydáváte nikam daleko a vystačíte si s vlastní mapou a jazykovými znalostmi, obejdete se bez problémů i bez průvodce. Chcete-li si ale pohovořit s místními, poznat zajímavá místa, která v knižních průvodních nenajdete, a přispět trochu zdejší ekonomice, bez obav si najměte zkušeného kapverdského průvodce. Upozorní vás na případná rizika a seznámí se všemi krásami ostrova.

Vláda a politika

Kapverdy jsou od roku 1975 nezávislou parlamentní republikou. Současným prezidentem je Jorge Carlos Fonseca, předsedou vlády je už od roku 2001 José Maria Neves. V zákonodárném Národním shromáždění funguje 72 poslanců, Lidové shromáždění zase kontroluje práci kapverdské vlády. Nejstarší politickou stranou je PAICV (Africká strana za nezávislost Kapverd), která pro ostrovy vybojovala nezávislost v roce 1975. V roce 1990 zvítězilo Hnutí za demokracii (MPD), které usilovalo o liberální ekonomiku a sociální reformy. V současnosti je Kapverdská republika rozvíjejícím se státem s obrovským potenciálem zejména v oblasti turismu. Díky klidné politické situaci a poměrně slušné hospodářské úrovni sem jezdí stále více turistů, kteří pomáhají k dalšímu rozvoji země.