Fakta o Bali

Příroda na Bali

Když se řekne Bali, většina lidí si představí nádhernou divokou přírodu plnou svěží zeleně, rýžových políček a úchvatných písečných pláží. A přesně tak Bali skutečně vypadá. Tento malý ostrov o rozloze pouhých 5 780 km² nabízí úchvatné prostředí pro regeneraci těla i ducha. Zacvičit si jógu na prázdné pláži při východu slunce nebo vylézt na nejvyšší horu Gunung Agung (3 142 m.n.m.) patří k těm nejúžasnějším zážitkům, které tady můžete prožít.

Pobřeží ostrova je lemováno písečnými plážemi a korálovými útesy. Severní pláže jsou černé, ale to zkušené cestovatele nevyleká - mají už s vulkanickým pískem zkušenosti. Pokud jste tedy doteď polehávali jen na zlatých plážích, vyzkoušejte příjemnou změnu. Z malebných pláží se pak můžete vydat do svěžího vnitrozemí. Díky vyšší nadmořské výšce a občasným dešťům je příroda uvnitř ostrova po celý rok svěží a zelená. Nezapomenutelný je hlavně pohled na rýžová políčka, jejichž terasy se ukrývají mezi vzrostlými stromy a nádherně klenutými kopci. To ale není všechno. Po ostrově je rozeseta také spousta vodopádů, ale i čtyři zajímavá jezera. Nádherný panoramatický výhled nabízí zejména jezero Batur.

Za zmínku rozhodně stojí i balijské hory. Výpravy do kopců porostlých bujnou vegetací, z jejichž vrcholků je neopakovatelný výhled po krásách ostrova, jsou vhodnější spíš pro fyzicky zdatné návštěvníky, ale na nějaký ten menší vrchol (například Gunung Batur) zvládnou vylézt i děti nebo starší cestovatelé.  Pokud jste nadšení plavci a potápěči, pak určitě oceníte bohatý podmořský život na Bali - korálové útesy, hejna barevných ryb, fascinující rejnoci… Vody Indického oceánu i Jávského moře jsou zajímavých úkazů a živočichů plné. V národním parku Barat, který slouží pro zachování divoké přírody, zase najdete bohatou floru i netypická zvířata. Balijského tygra už tu bohužel nepotkáte, ale stále zde žije dost jelenů a divokých kanců. O opicích, které lezou skoro všude a turisty doslova milují, není ani třeba mluvit.  

Jazyk na Bali

Na Bali se mluví dvěma hlavními jazyky - bahasa indonesia a balijštinou. Bahasa indonesia je národním jazykem celé Indonésie, který nahradil v oficiální komunikaci dřívější holandštinu. Od 50. let 20. stol. se bahasa indonesia vyučuje na každé balijské škole a obyvatelé ostrova mu velmi dobře rozumějí, zejména ti ve větších městech. Místní domorodé jazyky (zejména balijština) jsou stále používány v odlehlých oblastech a malých vesnicích.

Balijština má hned tři základní formy, a to vyšší, střední a nižší. Vyšší varianta balijského jazyka se používá při komunikaci s osobami z vyšší kasty (s bráhmany, kšatriji či vaišji) a k učeným hovorům o náboženských a filosofických problémech. Střední (zdvořilá) balijština nachází uplatnění při hovorech s nadřízenými a s neznámými osobami, pro konverzaci s níže postavenými či s blízkými přáteli a rodinou se běžně využívá nižší balijština. V poslední době se stále častěji jako obecný prostředek komunikace používá střední balijština, která je přijatelným kompromisem i ve chvílích, kdy neznáte kastu či společenské postavení komunikačního partnera. 

Doprava na Bali

Cestování po Bali je vzhledem k jeho velikosti nenáročnou záležitostí, navíc většina hlavních silnic je dobře udržovaná. Jediné, na co si musíte dávat pozor (pokud se rozhodnete sami řídit), jsou ostatní řidiči. Ne vždy se všichni řídí dopravními předpisy a úrazy při dopravních nehodách jsou jedny z nejčastějších, ke kterým na Bali dochází.

Možnosti dopravy na Bali:

• autobusy (jezdí na delší vzdálenosti; pevné jízdné placené při výstupu)
• bema (minibusy; kratší vzdálenosti)
• turistické kyvadlové autobusy (dražší jízdné, pohodlnější; možnost rezervace předem)
• trajekty (kolem ostrova, na ostrovy Gili)
• turistické lodě (pohodlnější než trajekty; navazují autobusy)
• taxi (ne drahé, pohodlnější než bema)
• dokary (koňský povoz)

• auta či motorky

• auta se řidičem (za den kolem 450 000 Rp)

Pokud se rozhodnete cestovat po Bali na vlastní pěst půjčeným autem nebo na motorce, pak byste měli mít na paměti následující informace:

• jezdí se vlevo
• maximální povolená rychlost 70 km/hod
• litr benzínu stojí zhruba 6 700 Rp
• s sebou: mezinárodní řidičský průkaz (zařídíte si ho ještě v ČR)
• pásy nejsou povinné
• helma na motorce je povinná (množství úrazů)
• policisté s oblibou zastavují turisty a kontrolují doklady a helmy, takže pozor na to

Tanec a hudba na Bali

Národním hudebním stylem na Bali je tzv. gamelan. Ten je provozován skupinou pětadvaceti a více sedících hudebníkům, kteří v neuvěřitelné rychlosti hrají na bicí či dechové a strunné nástroje s pětitónovou (výjimečně sedmitónovou) stupnicí. Gamelan pochází z Jávy, ale na rozdíl od jávanské verze je mnohem hlučnější, rychlejší a celkově dynamičtější. Dnes tvoří gamelanové orchestry podstatnou součást života v každé vsi. Jsou seskupené do tzv. sek neboli hudebních skupin, tvořených zásadně muži. Jediný ženský gamelanový orchestr najdete ve vesnici Peliatan a je to opravdová vzácnost. Členové skupin nejsou profesionální hudebníci a schází se na pravidelné zkoušky po práci. Většinou trénují po západu slunce v chrámu, takže si při svých cestách po ostrově můžete gamelan užít v mnoha různých provedeních.

Tance:

• kecak (opičí tanec)
• barong (lví tanec)
• legong (tradiční tanec, založený na příběhu ze 12. stol.)
• calonarang (vyhánění duchů)
• oleg tambulilingan (tanec čmeláků - namlouvací tanec)
• kebyar trompong (melodramatický sólový tanec)
• vstupy cca 50 000 - 80 000 Rp (rezervace předem nebo nákup na místě, není rezervace míst)

Nakupování na Bali - Kolik co stojí?

Nezbytnou součástí při mnoha běžných každodenních nákupech je smlouvání - tedy pokud nechcete zbytečně vydat víc peněz, než je nutné. Nejlepší postup je zeptat se prodavače na cenu, kterou za daný produkt požaduje, a navrhnout zhruba poloviční částku (vhodné je dopředu se informovat, jaké jsou přibližné ceny daného zboží). Následně se pomocí návrhů a protinávrhů dostanete až k částce, kterou jste ochotni zaplatit. Pokud daná suma stále nebude podle vašich představ, můžete se jednoduše sebrat a jít se podívat jinam. V devíti případech z deseti vás prodavač zastaví a konečnou částku ještě sníží. Pokud se doberete ke kompromisu, je třeba, abyste dostáli navrhované sumě a za zboží zaplatili. Když se jednou naučíte smlouvat, zjistíte, že to může být velká zábava. Pokud vás ale tento způsob nakupování nebaví nebo je vám nepříjemný, vyberte si pro své nákupy raději klasické obchody, ve kterých jsou ceny pevně dané.

Smlouvá se všude, kde není cedulka “fixed price” - takže i za noviny, cigarety, půjčovné automobilů či veřejnou dopravu. Pokud si chcete pořídit nefalšovaný balijský suvenýr, který vám bude připomínat vaši krásnou dovolenou a přitom něco vydrží, nejlépe uděláte, pokud se porozhlédnete mezi bambusovými zvonkohrami, sarongy, batikovanými obrázky, dřevořezbami nebo soškami. Můžeme si s nimi vyzdobit byt a při pohledu na ně se vždy přenést zpět na exotické Bali.

Přibližné ceny některých produktů:

Náboženství na Bali

Většinovým náboženstvím na Bali je hinduismus - hlásí se tu k němu přes 90 % všech obyvatel. Víra je úzce spjata s každodenním životem, takže projevy hinduismu můžete sledovat na každém kroku. Chrámy, svatyně a obětiny najdete téměř všude. Často také narazíte na procesí, slavnosti a chrámové festivaly. Dominantou každé vesnice bývá chrám, v blízkosti něhož (ale nejen zde) probíhají každý den složité tance a produkce gamelanové hudby k “pobavení bohů”. Hinduismus na Bali není stejný jako například v jižní Asii. Ten balijský v sobě spojuje majapahitský výklad hinduismu s původní animistickou vírou zdejších obyvatel. K té patří uctívání předků a víra v existenci dobrých a zlých duchů v okolní přírodě. Balijský hinduismus, také nazývaný agahinduismus, přinesli na ostrov východojavánští kněží, kteří sem v 16. století prchali před muslimskými útočníky. Jako hlavní božstvo zde vystupuje trojice bohů Brahma, Šiva a Višnu, kteří jsou vnímáni jako jediný a všezahrnující bůh, jenž ale není nikdy vidět - symbolem toho jsou prázdné svatyně s neobsazenými trůny. Tento trojjediný bůh, označovaný také jako Sang Hyang Widhi Wasi, vznikl v podstatě jako úlitba indonéské ústavě, podle které musí být všechna indonéská náboženství založená na monoteismu.

Důležitou součástí praktikování hinduistické víry jsou obětiny. Ty jsou přinášeny po celý den bohům, předkům a démonům, a každá z těchto obětin je malým uměleckým dílem. Většinou spatříte tyto obětiny v podobě květin a jídla položených na pevném listu.

Necelých 10 % obyvatel vyznává islám. Zdejší muslimové jsou většinou potomci námořníků ze Sulawesi nebo původní obyvatelé Jávy

Státní svátky a slavnosti na Bali

Na ostrově Bali se v průběhu roku slaví spousta svátků. Kromě náboženských slavností a nejrůznějších průvodů to jsou také národní svátky spojené a historií a kulturou země. Během těchto dnů jsou zavřené banky a úřady, stejně jako většina obchodů.

Každý z dvaceti tisíc chrámů na Bali slaví zhruba jednou ročně svůj svátek, a to vždy po 210 dnech, což je tzv. rok wuku. Máte tak téměř jisté, že během své návštěvy Bali narazíte na některou z těchto originálních oslav.

Historie Bali

První lidé se na ostrově Bali usídlili už před 40 tisíci lety. Od 2. stol. př. n. l. se stalo důležitým zdrojem obživy obchodování a noví usedlíci s sebou přinášeli i svou víru - buddhismus a hinduismus. Zlomovým se pro Bali stalo 10. stol. n. l., kdy si princezna z východní Jávy Mahendratta vzala balijského krále Udajanu a jejich syn Erlangga následně sjednotil Bali s jávanským královstvím.

Roku 1343 byl ostrov dobyt Gajahem Madou, ministerským předsedou Majapahitu, mocné hidnuistické říše na východní Jávě. Prvním majapahitským vládcem Bali se stal Sri Dalem Kapakisan, který zavedl v balijské společnosti velké reformy, včetně zavedení poměrně přísného kastovního systému. Původní obyvatelé ale nebyli ze změn nadšeni a řada z nich odešla do horských oblastí, kde si vybudovali vlastní vesnice. Potomci těchto lidí (Agabalijci) lpějící na původních tradicích žijí dodnes a stále můžete najít odlehlé vesnice složené jen z těchto obyvatel (např. Tenganan a Trunyan). V průběhu 15. a 16. stol. se do Indonésie rozšířil islám, před kterým řada oddaných hinduistů (mnohdy kněžích, vojáků, šlechticů, umělců či řemeslníků) uprchla na východ Bali. I díky tomu je dnes Bali doslova ostrůvkem hinduismu v srdci islámu.

Zlatý věk Bali nastal v roce 1550, kdy se králem ostrova (“dewa agunem” - velkým bohem) stal Batu Renggong. Titul “velkého boha” se pak dědil mezi balijskými banovníky až do 20. století. Kromě vojenských úspěchů měla vláda Batu Renggonga ještě jeden velký přínos, a to kulturní renesanci. Vlivnou osobností tohoto období byl hinduistický kněz Nirartha, který získal na Bali velké množství oddaných stoupenců a posílil tak ortodoxní hidnuistické praktiky. Koncem 15. stol. začali ostrov objevovat také první Evropané, zejména Holanďané. Jejich Východoindická společnost navázala s balijskými vládci čilé obchodní styky. Jedinou skvrnou na tomto obchodováníbyle fakt, že balijští vládci kromě rýže a dalších pochutin prodávali svých evropským partnerům také otroky.

Během napoleonských válek se Bali dostalo do područí Francie a následně Velké Británie, aby se po bitvě u Watterloo dostalo opět do rukou Holanďanů. Ti se snažili svůj vliv zvýšit v 19. stol., nejprve pomocí smluv, následně vojenským vpádem. Roku 1846 většina rádžů z obav přede silným nepřítelem kapitulovala, silná skupinka pod vedením Jelantika (bratra rádžů Bulelengu a Karangasemu) však stále vzdorovala, což vyvolalo druhý holandský vpád, který ale skončil pro kolonizátory nezdarem. Třetí a poslední holandská vojenská expedice roku 1849 už byla úspěšná. Vojáci dobyli pevnost v Jagaragu a když se přiblížili ke královskému paláci Karangasem, rádža Gusti Gde Ngurah Karangasem s celou rodinou a všemi přívrženci raději spáchal rituální sebevraždu puputan.

Roku 1849 uznali Balijci holandskou suverenitu a souhlasili se zrušením tawan karangu (útesových práv), podle kterých až doposud měli nárok na veškeré zboží z lodí, které ztroskotaly na balijských útesech. Za to ponechali Holanďané ponechali vládnoucím rádžům právo vládnout ve svých královstvích a nerozmístili posádky v obsazených oblastech. Cizí nadvláda s sebou přinesla mnohé změny - nové zákony, zákaz obřadní sebevraždy satí, vylepšení zavlažování či rozšiřování pěstování kávy. Přesto, že Evropanům se tyto zásahy zdály mírné a ve prospěch původních obyvatel, vzpoury tu byly na denním pořádku. Panovníci v jižní části ostrova bojovali proti sobě, další páchali i se svými dvory rituální sebevraždy, až se roku 1909 dostal pod holandskou kontrolu celý ostrov. Koloniální vládci se snažili o tzv. “etickou politiku”. Ta zahrnovala uchovávání přírodního bohatství, příjezd inženýrů, lékařů a učitel§, kteří pomáhali domorodým obyvatelům, či zachování tradičních vládců jako regentů. Od 20. let 20. stol. se z Bali začalo stávat centrum cest a turismu. Řada umělců, vědců a obchodníků se tu usadila natrvalo a ovlivnila kulturní ráz ostrova.

Během druhé světové války bylo Bali dobyto Japonci. Tři dny po japonské kapitulaci vyhlásila Indonésie nezávislost (ačkoli část obyvatel nechtěla být členem republiky ovládané muslimskou Jávou). Hned po skončení války, roku 1946, se Holanďané vrátili, aby získali zpět ztracený vliv. To jim ale značně znesnadňovali partyzáni pod vedením velitele Gusti Ngurah Rai. Ačkoli byli rebelové pobiti, z Gusti Ngurah Raie se stal národní hrdina. Svobody dosáhlo Bali potém, co Holanďané stáhli roku 1949 na nátlak OSN své vojenské sbory a následně byla oficiálně uznána existence Spojených států Indonésie, které byly další rok nahrazeny Republikou Indonésie. Od té doby se vystřídala v čele Indonésie řada prezidentů - někteří oblíbení (Megawati Sukarnoputriová), někteří méně (Sukarno). Současným prezidentem je Susilo Bambang Yudhoyono, který se v čele země drží už od roku 2004.

Balijská kuchyně

Balijská kuchyně je ovlivněná mnoha kulturami, které za staletí tímto ostrovem prošly. Jejím základem jsou snadno dostupné potraviny, jako je rýže, nudle nebo zelenina. Pokrmy jsou dochucovány kořením, které dodává jídlu tu správnou chuť. Záleží jen na vás, jestli chcete povečeřet v luxusní restauraci, nebo okusíte atmosféru tradičních balijských bister (warungů). K typických balijským pochoutkám patří balijský pokrm babi guling (vepřové na rožni s kořeněnou směsí ze syrového masa) nebo betutu bebek (uzená kachna). Pochutnáte si ale i na indonéských jídlech - třeba na nasi campuru (vařené rýži se zeleninou, masem a rybou), nasi gorengu (to samé jako nasi campur, jen rýže není vařená, ale smažená) nebo na špízu satay. Jako sladký dezert na závěr si můžete dopřát rýžový puding bubuh injin. Pokud vás místní jídla omrzí, v Kutě nebo Denpasaru není problém dopřát si mezinárodní kuchyni třeba v McDonald´s nebo KFC. Byla by ale škoda stravovat se celou dobu jen tam. Žaludečních problémů se bát nemusíte. Pokud si budete kupovat hlavně ovoce, které se dá loupat, a nebudete se stravovat v těch nejlevnějších podnicích, měli byste se všem problémům vyhnout.

Na Bali si užijete všechny možné druhy nápojů, často z domácí i zahraniční produkce. Velice důležitá je kvůli vysokým teplotám zejména voda. Tu ale pijte raději z lahví nebo převařenou. Pokud máte v plánu cestovat po ostrově, určitě neprohloupíte, když si na cestu přibalíte dezinfekční tablety do vody. V barech, restauracích a v hotelech seženete limonády s různými příchutěmi, čerstvé ovocné džusy, víno, pivo (například místní Bali Hai) nebo lihoviny. K těm domácím patří rýžové víno (brem), palmové pivo (tuak) nebo kořalka z palmy či rýže (arak), která se často míchá do koktejlů. Oblíbenými nápoji Balijců jsou také slabý černý čaj nebo káva - ta naopak nejlépe chutná silná, tmavá a se sedlinou. Nebojte se ochutnávat místní speciality, od vína přes pivo až po destiláty. Zjistíte, že i za málo peněz můžete mít hodně muziky a že nápoje vyráběné domorodci na Bali jsou chuťově velice zajímavé a osvěžující.

Zdraví na Bali

Před cestou na Bali není nařízeno žádné očkování, přesto je lepší nechat se proti některým chorobám očkovat. Doporučené je očkování proti žloutence typu A, tetanu, obrně a tyfu, případně také proti vzteklině, žloutence typu B a encefalitidě. Je třeba pečlivě dbát na hygienu a veškerá poranění (včetně drobných oděrek) řádně vydezinfikovat antiseptickým sprejem.

Nejčastějším zdravotním problémem bývá průjem, na který ale bez problémů seženete léky v každé lékarně, nebo si můžete přivézt své vlastní. Pokud užíváte nějaké léky dlouhodobě, nechte si na ně vystavit potvrzení od vašeho obvodního lékaře (kvůli celní prohlídce).

Další problémy, které vás mohou během pobytu na Bali potkat, jsou vyrážky způsobené horkem, plísně, spáleniny od sluníčka spojené s dehydratací a úpal. Na všechny tyto nepříjemnosti seženete v mnoha lékárnách a klinikách vhodné léky i bez receptu.

V případě vážnějších chorob či nehod navštivte nemocnici BIMC východně od Kuty, která je dobře dostupná ze všech koutů jižního Bali. Je to vysoce moderní vybavení s kvalitním zařízením, které je navíc schopné v případě potřeby zařídit zdravotní převoz.

Pro případ vážnějšího onemocnění nebo zranění (poměrně časté jsou například úrazy způsobené motocyklisty) nezapomeňte uzavřít speciální pojištění pro cesty do zahraničí, které pokryje případné léčebné výlohy.

K pravidlům, která byste měli v zájmu svého zdraví dodržovat, patří vyhýbání se jídlu, které leží nechráněné v teple a na vzduchu (například v pouličních stáncích) a nepití vody z kohoutku (pokud si ji nepřevaříte nebo mechanicky či chemicky nevyčistíte).

Bezpečnost na Bali

Pokud jde o bezpečnost, na Bali vám nehrozí žádná závažná rizika. K násliným činům ani útokům tu téměř nedochází, po těch bombových z let 2002 a 2005 došlo ke zvýšení bezpečnostních opatření. Nejčastějším problémem bývají drobné krádeže, kterým ale můžete předejít, pokud si budete během cest hlídat své věci, a neodbytnost pouličních prodavačů.  S tímto problémem se setkávají turisté snad ve všech koutech světa. Na Bali jsou prodavači přítomní ve většině turistických center a nejlepší způsob, jak se jich zbavit, je úplně je ignorovat. První zásadou je nenavazovat oční kontakt, druhou nepouštět se do rozhovoru - i pouhé “ne” řečené s nedostatečnou razancí mohou prodavači místo odmítnutí brát jako pobídku k další aktivitě.

Drobná zdravotní rizika vám hrozí při potápění a pěším cestování po ostrově, zejména po džungli. Ačkoli nejčastějším problémem spojeným s dlouhodobým pobytem ve vodě (například při potápění) je prochladnutí, také se můžete zranit o korály nebo setkat s barracudou, medúzou či mořským hadem.

Na pevnině představuje největší hrozbu drobný hmyz a hadi, kteří ale nezaútočí, pokud na ně náhodou nešlápnete nebo jim jinak výrazně nenarušíte teritorium a neohrozíte je.

Pozor si dejte i na opice, které sice vypadají neškodně a mile, ale kromě toho, že rády kradou věci, také některé trpí vzteklinou.